Ženy v cirkulární ekonomice hrají prim. Jednou z nich je například Lenka Mynářová, členka představenstva NAFIGATE Corporation, předsedkyně správní rady Institutu cirkulární ekonomiky a zakladatelka iniciativy No Greenwashing. Měli jsme tu čest si s ní promluvit o jejich zkušenostech s rozvojem cirkulárních inovací v českém i mezinárodním prostředí. Vy si o nich můžete přečíst v rozhovoru níže.

Co se z rozhovoru dozvíte:

• co je iniciativa No Greenwashing,
• jak může firma eliminovat greenwashing ve svých dodavatelských řetězcích,
• proč nová legislativa o zákazu jednorázových plastů v ČR bude firmy svádět ke greenwashingu a jak se na to připravit,
• jaké mají v Nafigate dotační zkušenosti.

Jste členka představenstva NAFIGATE Corporation. a.s. Co Vás vedlo k založení iniciativy No Greenwashing společně s Vladislavem Víškem?

Na to, že jsme iniciativa, která je řízená dobrovolníky, kteří se ve svém volném čase iniciativě věnují, musím říct, že efekt je větší než který jsme čekali.

Nemohli jsme se koukat na dva typy situací. První situace byla, že jsme byli svědky, že firmy, jejichž úsilí si nesmírně vážíme a ceníme, se podílí na greenwashingu v dodavatelském řetězci a byli vůči tomu bezbranné. Druhá situace byla, že jsme narazili na firmy, které na českém trhu naopak greenwashing záměrně dělají. Byli jsme sice jenom dva při založení, ale pak se k nám přidali další kolegové. Chtěli jsme ve svém volném čase dělat osvětu týkající se greenwashingu. Oslovují nás řádově stovky lidí a firem, které se na iniciativu greenwahing obrací a chtějí znát náš názor. 

Co by podle Vás firma měla dělat, pokud je nařčená z greenwashingu?

To je pozdě, firmy se musí naučit všechna svá strategická rozhodnutí podložit opravdu relevantními daty z nezávislých měření. Já vím, je to těžké, protože v dodavatelských řetězcích je greenwashing zabudován neuvěřitelným způsobem. Firmy se však musí naučit vyžadovat potvrzení od svých dodavatelů, jinak se nepohneme z místa.

Můžete uvést konkrétnější příklad, jak může firma eliminovat greenwashing ve svých dodavatelských řetězcích?

Pokud má například firma biodegradabilní obal, je třeba vyžadovat potvrzení, že tomu tak opravdu je. Nebo pokud chci jako firma komunikovat používání zelené energie, musím říct v jaké fázi životního cyklu výrobku. Většinou je totiž zelená energie používána při výrobě, ale životní cyklus výrobku má další fáze. Takových příkladů je hodně. Firmy tak svá klíčová rozhodnutí a tvrzení, které chtějí komunikovat jako zelené, musí podložit nezávislými testy a studiemi.

Jste také expertkou na materiály. Jako host jedné z epizod podcastu o udržitelnosti Loopa jste uvedla, že nová legislativa o zákazu jednorázových plastů v ČR bude firmy svádět ke greenwashingu. Můžete popsat proč předpokládáte tento vývoj? resp. sledujete, že se vaše obavy naplňují v tomto směru?

Obavy se bohužel naplnily až přeplnily. Například nové guidelines Evropské komise o nekalých praktikách, které zahrnují i greenwashing sdělují příklady, které jsou nejčastěji na trhu. To znamená například vydávání bambusového či bagasového nádobí, jako náhradu jednorázových plastů. Toto nádobí s sebou přináší mnoho dalších problémů, které před tím nebyly, zkrátka není to ekvivalentní náhrada. V mnoha případech totiž nádobí obsahuje jen bambusový prach, nebo jen minimum přírodních surovin a zbytek je starý dobrý plast. Navíc je tam velké množství toxických látek a pesticidů, tímto bohužel vyháníme čerta ďáblem. Ve společnosti bohužel panuje plasto-fobie, my skutečně démonizujeme plasty. Než abychom se zabývali tím, jak plasty opravdu recyklovat a nevypouštět do volného prostředí, máme tendenci se upínat k náhradám. V mnoha případech jsou náhrady plastů opravdu horší. Stejně tak neumíme pracovat s LCA. Teď zase všichni používáme papírové tašky a neakceptujeme, že je použití papírové tašky horší než použití plastové tašky.

Jak hodnotíte aktuální návrh českého zákona o jednorázových plastech, kterým se implementuje směrnice Single-Use Plastic Directive?

Hodnotím ho jako národní ostudu, že něco, co už je platné v celé Evropě prakticky rok (od 1.7.2021) jsme nebyli schopni ani do roka implementovat. Ten návrh musí vycházet z Evropské legislativy, připravují se různé upgrady a updaty. Naprosto chybí jakákoliv odborná diskuze o návrhu. Všichni se tváříme jako by nebyl, ale ty důsledky budou opravdu velké.

Bez dotace není žádná šance jakýkoliv projekt rozjet.

O NAFIGATE corporation jsme psali v jedné z našich case studies. NAFIGATE staví svůj úspěch na průlomové biotechnologii HYDAL, která je plně v souladu s principy cirkulární ekonomiky. Lenka sdílí, že bez dotací by tento ambiciózní projekt nemohl naplnit své ambice. Jaké rady by Lenka dala podnikatelům pro rozjezd úspěšné firmy v oblasti cirkulárních inovací?

Jak funguje  průlomová biotechnologie HYDAL

Znáte rozdíl mezi biopolymerem a bioplastem? iotechnologie (jako např. Hydal) vyrobí raw materiál, který se jmenuje biopolymer. Vyrobený biopolymer se může využít v mnoha aplikacích, které s plasty nemusí mít nic společného. Příkladem může být kosmetika, biomedicína, agrochemikálie a mimo jiné se může využít v bioplastech. Příkladem je již zmíněná biotechnologie Hydal, která z odpadního fritovacího oleje vyrábí biopolymer PHA. Z něho lze poté vyrobit rozložitelný bioplast nebo se může využít v kosmetice a biomedicíně.

Cirkulární myšlení je v jádru všech inovací a produktů od NAFIGATE. Máte zkušenosti s dotacemi v cirkulární ekonomice? Pomohl vám tento způsob financování v rozběhu některého z projektů?

Zkušenosti s dotacemi máme jak na národní, ale hlavně na mezinárodní úrovni. Bez dotace není žádná šance jakýkoliv projekt rozjet. Naopak bych řekla, že dotace neumíme poskytovat selektivně, jsou hrozně plošné. Například v Polsku mají speciální dotační systémy, které mají globální ambice, jako je Go Global. My toto v Česku ještě neumíme. Každopádně bez dotací žádná inovace prakticky nemá šanci vzniknout a už vůbec ne v segmentu malých a středních firem. Dotační financování je dle mého nezbytně nutné. Nyní bude OP TAK mnohem více přispívat s dotacemi do reálné cirkulární ekonomiky, a ne pouze do energetického využití odpadu. Já jsem dotacím za, protože celý svět dotuje. Nemůžeme si myslet, že tu něco vznikne bez dotací.

Jste členkou představenstva firmy NAFIGATE Corporation, která je vývojovou firmou v oblasti nanotechnologií a biotechnologií a vaše technologie Hydal, jako první na světě, dokáže v průmyslovém měřítku vyrábět biopolymer z odpadního oleje. Jaké 3 rady byste dala podnikatelům pro rozjezd úspěšné firmy v oblasti cirkulárních inovací?

První rada je, aby ta myšlenka, s kterou do toho jdu, měla přesah a vyšší princip. Některé inovace totiž mohou jít na trh rychle, ale v případě biotechnologií to je 10 let. To je nepředstavitelně dlouhá cesta, kde potřebujete nepředstavitelné množství peněz, a pokud nebojujete za vyšší princip, tak nedojdete do posledního roku. Také ale vidím mnoho projektů, kde se nestojí nohama pevně na zemi. Zaměňují se vize za realitu. Opravdu klíčové je mít odpověď na otázku, kdo můj projekt koupí a kolik za něj zaplatí? Třetí rada je, hledejte experty. Od samého počátku hledejte lidi, kteří mají kus vaší cesty za sebou a jsou ochotni s vámi sdílet jejich know how nebo vám poradit. Také musíte mít industry experty ve svém týmu. Jakmile budete jen parta nadšenců, tak výsledek bude mnohem problematičtější, než když se tým nakombinuje. Stačí si s někým promluvit i třeba jednou za měsíc. I tak vám může dát cenné rady a zpětnou vazbu, která může daný projekt ovlivnit.

V jaké fázi je stavba výzkumného centra Hydal Research a k čemu bude centrum po výstavbě sloužit?

Blížíme se uzavření výběrového řízení na dodávku technologií, nabrali jsme celkem slušné zpoždění kvůli covidu a dalším okolnostem. Dodání technologií budeme z 50 % hradit z dotace. Na centrum bereme dotaci Potenciál a velice za ní děkujeme. Výzkumné centrum bude sloužit k vývoji dalších průmyslových biotechnologií, které budou moci zpracovávat bioodpady. Vidíme, že je to téma velice aktuální a že bez biotechnologií nebudou moci vznikat navazující aplikace. Obrovskou bariérou pro fermentační kapacity (biotechnologie znamená fermentace) je to, že v Evropě fermentační kapacity nepustí žádný odpad do procesu. My jsme v tuhle chvíli jediné RD centrum v Evropské unii, které se přímo specializuje na odpady.

A co vy? Inspirovala vás Lenka a máte chuť se pustit do vývoje nové technologie, produktu nebo založit vlastní iniciativu, která na trhu chybí? Jak již bylo zmíněno, s dotacemi to jde mnohem lépe.

Dotačních příležitostí, díky kterým můžete finančně podpořit váš cirkulární projekt, je nyní opravdu mnoho, a tak se na nás můžete kdykoliv obrátit a my vám poradíme, kde a jak zajistit správné financování pro váš projekt.

PORADIT SE