V ČR je podíl větrných elektráren na celkové produkci energií dlouhodobě nižší než 1 %. Například v Německu ale podíl tvoří zhruba 20 %. Proč se u nás nevyužívají více a jaké jsou jejich plusy i mínusy?

Větrná energie patří mezi nejčistší zdroje elektřiny. Jedná se o obnovitelný zdroj, při provozu elektráren vzniká naprosté minimum emisí a obecně jsou velice šetrné k životnímu prostředí. Má však svá úskalí. Míra větru, a tím pádem i produkce elektřiny, není předvídatelná. V dobách, kdy je největší spotřeba elektřiny, se může stát, že je naprosté bezvětří. Nebo naopak fouká v noci, kdy je poptávka nejmenší, a uskladnění takové energie bývá nepraktické a drahé. Větrné elektrárny mají ale například proti solárním velkou výhodu v tom, že fouká, byť s různou intenzitou, celý rok. Solární panely produkují nejvíce energie v létě, kde je také poptávka nejmenší.

Moderní větrné elektrárny mají navíc poměrně vysoký výkon a jejich energetická návratnost se uvádí jako kratší než jeden rok.

Častým argumentem proti větrné energii je, že Česko nepatří mezi země s ideální rychlostí větru k provozu větrných elektráren kvůli tomu, že je obklopené horami. Avšak podobně je na tom s rychlostí větru například i Rakousko. To, navzdory malým rychlostem větru na většině území, využívá ve velkém malou oblast na východě země na hranicích s Maďarskem, kde jsou větrné podmínky lepší, a větrná energie tedy tvoří zhruba 8 % celkové produkce elektřiny Rakouska. U nás by se dal podobně využít kraj Vysočina, kde elektrárnám průměrná rychlost větru vyhovuje.

I přes některé překážky jsou větrné turbíny výborným doplňkovým zdrojem energie, který dokáže zmírnit závislost na tradičních tepelných elektrárnách. Výhodou také jsou poměrně nenáročné podmínky pro jejich výstavbu, kde hlavním problémem bývají hygienické limity na hlučnost u obydlených oblastí.  Podle zprávy Akademie věd ČR by šlo realisticky očekávat do roku 2040 výstavbu přibližně 1400 větrných elektráren s roční výrobou 18,8 TWh energie (to je zhruba čtvrtina momentální roční spotřeby elektřiny). Přečtěte si více o potenciálu větrných elektráren v ČR.

Z nebes do měst

Větrné elektrárny mají obrovskou výhodu v tom, že za celý jejich životní cyklus vzniká pouze malé množství emisí a to při výrobě a konstrukci/dekonstrukci jednotlivých elektráren. Jeden ze způsobu, jak snížit i tyto malé emise, je využití křídel po skončení životnosti elektrárny. Křídla se totiž jako jediná část elektrárny poměrně špatně recyklují, protože jsou vyrobena ze směsi plastových a skleněných vláken, která se od sebe těžko oddělují.

Už teď ale existují způsoby, jak tato obrovská ramena využít i po skončení provozu elektrárny. Což je také důkaz toho, jak funguje cirkulární ekonomika v praxi.

Hlavní oblastí, kde mají křídla budoucnost, je infrastruktura. Dá se z nich totiž vyrobit velké množství prospěšných staveb, od mostů přes sloupy elektrického vedení až po protihlukové stěny u silnic a dálnic. Takovéto mosty stojí už teď například v Polsku, kde se v této oblasti angažuje firma Anmet. Ta kromě mostů vyrábí z čepelí také stylový venkovní nábytek.

Větrné elektrárny lze tedy označit za extrémně šetrné k životnímu prostředí, mají velice krátkou dobu energetické návratnosti, jsou ekonomicky výhodné a v Česku existují oblasti s dobrými podmínkami pro jejich výstavbu.

Na co tedy čekat?

Plánujete investice do obnovitelných zdrojů energie? Aktuálně lze žádat o dotaci z evropských fondů na vybudování větrných elektráren. Podnikatelé mohou financovat pokrytí nákladů na inženýrskou činnost ve výstavbě, inženýrské sítě, rekonstrukce, modernizace a technické zhodnocení staveb. Využít ji ale můžete i na pokrytí vedlejších rozpočtových nákladů, nákup strojů a zařízení včetně řídícího HW a SW.

Neváhejte nás kontaktovat – my v cirkulárních dotacích vám rádi poradíme.

PORADIT SE