Jak je to s recyklací plastové lahve? Rozhodně ne tak jednoduché, jak by se zdálo. Sotva se vyrobí, už ji někdo zahodí. Pokud má štěstí, skončí ve žlutém kontejneru – a pak? Možná se stane výplní do bundy, možná parkovou lavičkou. Anebo taky ničím.

Proč? Protože bez systému, dat a smysluplného toku materiálů zůstává recyklace jen nadějí. A právě v tom může pomoci dotační program Prostředí pro život: ukázat, kam materiály skutečně putují, kde končí a jak je vracet zpět do oběhu efektivně, smysluplně a dlouhodobě.

Suroviny máme. Jen jsou špatně roztříděné.

Zatímco Evropa řeší, odkud vezme lithium nebo kobalt, u nás končí cenné materiály v odpadu – často prostě proto, že chybí technologie, motivace nebo propojení mezi těmi, kdo je mají, a těmi, kdo je potřebují. Výzkum, který propojí data, lidi a technologie, může ukázat, jak z odpadu udělat aktivum. A právě takové projekty program hledá. Například ty zaměřené na dlouhodobé výzvy v cirkulární ekonomice. 

Výzkum, který pomůže krajině i průmyslu

Plánovaná veřejná soutěž v programu Prostředí pro život – podprogram 3 podpoří dotací ty, kteří chtějí zkoumat a zároveň hledat praktická řešení, která jdou do hloubky. Nejde o rychlé aplikace, ale o výzkumné projekty s přesahem – s cílem připravit českou krajinu, průmysl i společnost na výzvy budoucnosti.

Proto i podporovaná témata programu sahají od krajiny až po průmysl – a jejich společným jmenovatelem je dlouhodobý dopad.

Program podporuje výzkum v oblastech, jako jsou například zadržování vody a obnova krajiny, využití druhotných surovin, zlepšení kvality ovzduší, zdraví půdy, rozvoj čistého průmyslu, připravenost na havárie a katastrofy nebo výzkum dopadů ekologických politik.

Jak mohou vypadat konkrétní projekty?

• Vědecký tým může zkoumat a vyvíjet přelomové biomateriály, které by v budoucnu mohly nahradit ropu a plasty nejen v českém průmyslu – a přitom by byly recyklovatelné nebo znovu použitelné.
• Jiné projekty se mohou zaměřit na to, jak optimalizovat materiálové toky v průmyslové zóně a vytvořit lokální oběhový model.
• Možná půjde o vývoj nového systému pro zadržování vody v krajině – kombinací přírodě blízkých řešení a chytrého datového modelování.
• Výzkumníci se také mohou pustit do vývoje technologie, která dokáže rozložit složité kompozitní odpady a vrátit je zpět do výroby.
• A neméně důležitý může být i výzkum zaměřený na to, jak nastavit pravidla, která motivují firmy i obce k oběhovému přístupu – nejen pomocí dotací, ale třeba i chytrou legislativou nebo ekonomickými nástroji. 

Kdo může získat dotaci?

Hlavním žadatelem musí být výzkumná organizace – vysoká škola, ústav nebo akademické pracoviště. Ale bez partnerství s podniky by to nebylo ono. Program počítá s tím, že výsledky musí mít praktický dopad. Podniky se tak mohou zapojit jako partneři – přinést data, znalost prostředí i kapacity pro testování a zavádění řešení do praxe.

Proč se zapojit?

Program dává výzkumu prostor dýchat – projekty mohou běžet i sedm let, a právě proto mohou přinést změnu, která nezůstane v šuplíku. Spojuje akademický svět s praxí a podporuje řešení, která mají potenciál ovlivnit budoucnost regionů, firem i celé České republiky. Ať už se zabýváte přírodními vědami, technologií nebo společenskými aspekty transformace – najdete si své místo.

Pokud chceme skutečně posunout cirkulární ekonomiku v Česku dál, právě takové projekty mohou být začátkem. Společně můžeme změnit to, jak funguje byznys, krajina i společnost – a dát jim pevnější základ pro budoucnost. Máte nápad, který by mohl do programu zapadnout? Ozvěte se nám.

 PORADIT SE