II. část

Abychom v roce 2050 dosáhli klimaticky neutrální Evropy, budeme muset udělat řadu opatření. Evropská komise si stanovila mnoho ambiciózních cílů, k jejichž plnění jsou finance samozřejmě nezbytné. O tom, co vlastně Green Deal je, jsme psali v předchozím článku. Nyní vám představíme plán jeho financování.

Že to Evropa myslí vážně, dokládá i množství peněz, se kterými se počítá. Ano, peníze mohou být tím, co přesvědčí váhající, a tedy účinným motivačním nástrojem. Jak transformaci financovat, na to odpovídá Investiční plán pro udržitelnou Evropu a Mechanismus pro spravedlivou transformaci. Pro plnění cílů se má v příštím desetiletí dosáhnout investice ve výši nejméně jednoho bilionu EUR. Významné investice ale budou muset být provedeny i jednotlivými členskými státy a soukromými subjekty. 

Investiční plán pro udržitelnou Evropu:

Klíčovou roli bude hrát rozpočet EU, ze kterého bude 25 % směřovat na oblast klimatu, a to přes rozdílné programy (Evropský zemědělský záruční fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Horizont Evropa či program LIFE). Dohromady to může činit až 503 miliard EUR a jedná se o podporu konkrétním projektům, tedy i projektům českého průmyslu.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci

Je zřejmé, že některé oblasti Evropy budou dotčeny více, jiné méně. Především odvětví závislá na fosilních palivech a regiony, které jsou silné v tradičním průmyslu budou více zatíženy, pomoci jim má právě cílená finanční podpora ve výši až 100 miliard EUR, která má zmírnit socioekonomické dopady.

Podpora bude poskytována z Fondu pro spravedlivou transformaci, který má zajistit prostředky ve výši 30–50 mld. EUR ve formě grantů konkrétním regionům, které budou transformací nejvíce postižené. Bude například pomáhat pracovníkům při rozvoji dovedností a schopností, které uplatní na trhu práce v budoucnosti, a podporovat malé a střední podniky, začínající podniky a podnikatelské inkubátory, aby v těchto regionech vytvářely nové ekonomické příležitosti. Podpoří rovněž investice do přechodu na čistou energii, například investice do energetické účinnosti.

Dalším důležitým nástrojem je program Invest EU, který má mobilizovat investice ve výši až 45 miliard eur. Jeho cílem bude přilákat soukromé investice (mimo jiné do udržitelné energie a dopravy) ve prospěch těchto regionů a pomáhat jejich ekonomikám při hledání nových zdrojů růstu. Třetím pilířem Mechanismu bude úvěrový nástroj, který bude zřízen ve spolupráci s Evropskou investiční bankou a zajištěn rozpočtem EU a který by měl mobilizovat investice ve výši 25 až 30 miliard eur. Bude se využívat pro poskytování úvěrů veřejnému sektoru, například na investice do dálkového vytápění a renovace budov.

Svou roli bude hrát i inovační fond a modernizační fond. Tyto fondy nejsou součástí rozpočtu EU, ale jsou financovány prostřednictvím příjmů z dražby emisních povolenek. Na klimatickou neutralitu bude vyčleněno přibližně 25 miliard eur.

Jak jsme na tom v ČR?

Politická nálada u nás Zelené dohodě nakloněná není, byť se Česká republika k jejímu plnění zavázala. Používané argumenty jsou zřejmé.

Český průmysl je založený na tradičním průmyslu a v době koronavirové krize je představa hluboké restrukturalizace hůře představitelná a bolestná. Pokud se ale nebude dít nic, ze stávající koronavirové krize skočíme do krize klimatické.

Vždy se najdou důvody, proč změnu odložit. Je však nutné dodat, že i Česká republika se na tvorbě dohody podílela, byly jsme součástí relevantních konzultací, dohoda je participativní dokumentací. Každá země si nastavuje vlastní plán, který odráží její možnosti a potřeby. Česko je v tomto ohledu samostatné v tom, jak bude dohodu naplňovat.

Na začátku tohoto článku jsem zmínila, že Green Deal by měl být v průmyslu chápan jako příležitost. O jaké příležitosti mluvíme? Změna může vytvářet nová pracovní místa, a to v důsledku de-globalizace, regionality výroby i spotřeby. Segment oprav či zpracovávání druhotných surovin může být novým rostoucím segmentem, který trvale nabídne pracovní příležitosti. Cirkulární ekonomika může významně šetřit zdroje, zefektivnit, uspořit. Vlna oprav může oživit stavebnictví, tvořit místa na lokální úrovni, podpořit malé a střední podniky.

Česká republika je čistým příjemcem peněz z evropského rozpočtu, na nový směr českého průmyslu bude možné čerpat podporu, která má změnu ulehčit.

Stávající dotační programy, které české firmy využívají, aspekt ochrany klimatu obsahují. Jsou tu jak programy přímo zaměřené na šetrnost k životnímu prostředí, tak programy, které mají v hodnotícím procesu zabudovány mechanismy, které udržitelné projekty upřednostní. Zelená dohoda tedy není do tak velké míry nová, pouze konkretizuje cíle, činí je více ambiciózními a závaznými a radí, jak jich dosáhnout.

Je také potřeba zdůraznit, že mnoho českých firem už cestou Zelené dohody jde a jsou na trhu velmiúspěšné. Staňte se jednou z nich!