Tady je 5 rad, jak se mu vyhnout. Greenwashing aneb „lakování na zeleno“ - tato spojení se v dnešní době skloňují často, ale již málokdo ví, co konkrétního se za nimi skrývá. Firmy i zákazníci by si měli být vědomi, že označení výrobku jako přírodní, zelený či úsporný nesignalizují žádný závazek výrobce k udržitelným řešením. Bez jednoznačných důkazů a argumentů se může jednat o některou z forem greenwashingu a tak je potřeba při výběru každého produktu, který se prezentuje jako udržitelný, zbystřit a nenaletět na lep. Pomoci by vám mohl tento článek. 

Greenwashing a greenhushing – v čem je rozdíl?

Greenwashing a greenhushing jsou dva zcela odlišné pojmy a nelze je zaměňovat.

Greenwashing je tzv. lživá reklama. Konkrétně se jedná o nepodložená a nepravdivá tvrzení o aktivitách firmy, jejích produktech a službách ve sféře udržitelnosti. Tato tvrzení představují výrobek jako šetrný k životnímu prostředí, ačkoliv je jeho dopad na životní prostředí negativní. Greenwashing tak vede k neférové komunikaci se spotřebiteli a k zatajování škodlivých aktivit podniku.

Mnohdy však greenwashing v komunikaci firmy není cílený a může být způsoben “jen” neznalostí dané problematiky.  

Greenhushing je opakem greenwashingu. Firma disponuje výrobky a poskytuje služby, které jsou šetrné k životnímu prostředí, avšak tyto aktivity se svým okolím dostatečně nekomunikuje. Spotřebitelé tak nejsou informovaní o udržitelných aktivitách firmy. Podceňováním svých zelených aktivit firma ztrácí atraktivitu mezi zákazníky, a především přichází o hodnocení a uznání dobré praxe.

A jak jste na tom vy? Mimochodem, víte, že pozitivní reputace v udržitelnosti může znamenat i vyšší zisky? Už teď více jak polovinu Čechů zajímá, jak (ne)zodpovědně se chovají firmy, jejichž výrobky kupují. Uvědomujete si, že greenwashing je dnes velkou chybou v komunikaci se zákazníky, klienty či investory? A víte, jak se efektivně vyhnout jeho nástrahám?

5 tipů, jak se firma vyhne greenwashingu v komunikaci

Pravdivá a efektivní komunikace udržitelnosti je pro firmy ingrediencí číslo jedna. Aby společnost předcházela greenwashingu, je nutné, aby ochranu životního prostředí myslela vážně a své aktivity jasně a prokazatelně komunikovala směrem ke spotřebitelům. Pozitiva daného výrobku podkládá fakty a nebojí se ukázat na případné nedostatky, komunikace firmy je přímá a nezavádějící.

Pokud se chce firma různým formám greenwashingu vyhnout, je důležité vědět, čeho se během komunikace vyvarovat. Níže je uvedeno pár příkladů neefektivní a zavádějící komunikace:

• Používání označení bio, i když výrobek nezískal potřebnou certifikaci.
• Používání vlastních značení, které se tváří jako získané certifikace od nezávislých organizací.
• Uvedení nepoužití určité látky v produktu jakožto významného benefitu, i když je tato látka zákonem zakázána.
• Komunikování jediné pozitivní vlastnosti k životnímu prostředí, ačkoliv ve značné míře převládají negativní vlastnosti výrobku. 
• Poukazování na šetrnost produktu k životnímu prostředí, avšak s chybějícími důkazy.

Další konkurenční výhodou firem, které do udržitelnosti chytře investují, je snadná adaptace na pořád náročnější legislativu – každý rok přibývají nové zákony týkající se životního prostředí. Tady je jeden z nejaktuálnějších.

Konec jednorázových plastů – povede u nás ke zvýšenému greenwashingu?

Letos konečně dojde ke schválení zákona, který u nás zakáže jednorázové plasty, jak to vyžadují předpisy Evropské unie Směrnice EP a Rady EU 2019/904 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (tzv. SUP - Single Use Plastic Directive) platící v Unii již od roku 2019.

Zákon zakazuje používání a produkci některých plastových výrobků, mezi které patří například plastové příbory, talíře, brčka nebo tyčky od balónků. I když jsou udržitelné alternativy těchto produktů dnes jednoduše dostupné, tato situace přináší riziko zvýšení greenwashingových praktik ze strany firem.

Experti na problematiku materiálů, mezi které patří např. Lenka Minářová ze společnosti Nafigate, upozorňují, že nová legislativa bude firmy svádět k propagaci rádoby udržitelného materiálu, ačkoliv jsou jeho dopady na životní prostředí stejné, ne-li horší než jeho předchůdce. Příkladem mohou být “rozložitelné” bioplastové kelímky, které jsou však rozložitelné jen za specifických podmínek průmyslové kompostárny. V České republice však tyto podmínky nejsou vždy k dispozici, a tak může dojít k produkci mikroplastů. 

Proto si dejte ve firmě při hledání udržitelných řešení pozor, přemýšlejte v souvislostech, ověřujte si informace a nenechte se pohltit tzv. zelenou vlnou nezelených řešení.

Myslíte to s udržitelností opravdu vážně? Chcete proměnit svůj byznys na více cirkulární? Pokud ano, dejte nám vědět! My v Cirkulárních dotacích pomáháme firmám získat dotace pro zjednodušení implementace udržitelnosti ve firmách.

PORADIT SE