I když přechod k digitalizaci dat dokáže ušetřit spoustu papíru, i ukládání a zálohování dat vytváří značné množství odpadu, konkrétně digitálního odpadu a elektroodpadu. Ten už tudíž netvoří jen staré elektronické zařízení, ale i samotná data uložená na pevných discích a cloudech. 

Problémem je enormní spotřeba energie, která se využívá na ukládání velkého objemu často nepotřebných dat a zároveň uhlíková stopa velkých dat. Otázka za milion proto zní – jak pracovat s bigata tak, aby nespotřebovávala zbytečné množství elektrické energie a neměla tak negativní dopad na životní prostředí?

Elektroodpad vzniká již při výměně nebo obměně starých technologií za nové, kde se hromadí hmotný odpad. Pokračuje to velkou spotřebou elektrické energie na zálohování dat a chlazení datacenter.

Studie Evropské komise z roku 2020 ukazuje, že spotřeba datacenter v Evropě představuje 2,7 % z celkového množství spotřebované energie v EU. Když se nic nezmění, do roku 2030 by toto číslo mělo narůst na 3,2 %.

Jak velkou cenu platíme za data?

Velké množství údajů dnes již neodmyslitelně patří do průmyslu 5.0 a optimalizovaných procesu výroby. Dokážou ušetřit hromadu času a peněz, protože díky nim je možné eliminovat chyby a potenciální problémy ve výrobě. Bigdata se využívají v téměř všech sektorech jako jsou bankovnictví, zdravotnictví, e-commerce ale také slouží k archivování historie. Jak s nimi tedy pracovat, aby neměla tak významný negativní dopad na životní prostředí?

Rozloha datacentra může dosahovat i velikosti několika fotbalových hřišť. Pro představu, odběr všech datacenter ve světě byl v roce 2020 přibližně tak velký, jako odběr celé Jihoafrické republiky.

Hrozící riziko vidí i EU

Problém energetické zátěže datacenter se řeší i v digitální strategii, která je součástí Zelené dohody pro Evropu. Do roku 2030 by podle ní měla být tyto centra klimaticky neutrální. Provozovatelům datacenter je doporučeno, aby začali používat osvědčené postupy, jako jsou účinné chladicí systémy, opětovné využití tepla, lepší infrastruktura přenosu dat a využívání obnovitelné energie. To by mohlo být cestou k dosažení zero waste cílů. 

Velké společnosti hledají inovativní řešení 

Jednou z velkých společností, která se zero waste datacentry začala zabývat, je Microsoft. Ta si dala za cíl být první “zero waste company”. Součástí strategie udržitelnosti Microsoftu je využití vlastního systému řízení, který pomáhá opětovnému použití a recyklaci vyřazených serverů a jejích částí. Díky tomuto systému bylo již znovu použito 83 % dílů používaných v datacentrech a 17 % recyklováno. Microsoft uvádí, že díky jejich systému vyprodukovali o 145 tisíc tun CO2 méně. 

Společnost Microsoft také hledá alternativy chlazení datacenter, přičemž do těch nových instaluje čipy fungující při vyšších teplotách. Do stávajících center chtějí implementovat systém chlazení založený čistě na principu odpařování vody mechanismem dvoufázové cirkulace chladicí kapaliny. Jejich dalším a nesmělým plánem je výstavba udržitelných data center. Ty by měly být postavené z panelů z mořských řas nebo hub, účelově pěstovaného vlákna, hliněných desek či zemědělského odpadu. 

Chcete vědět, jak s pomocí dotací financovat udržitelnější nebo rovnou cirkulární stavbu? Napište nám, podíváme se spolu na aktuální dotační programy a pomůžeme vám s výběrem.

PORADIT SE