#35 Mravenci v kredenci? Skrytý cirkulární potenciál!

S rostoucí lidskou populací se zvyšují i nároky na produkci potravin a zejména u živočišných produktů narážíme na problém udržitelnosti jejich výroby. Chov zvířat pro maso s sebou nese celou řadu problémů – vysokou spotřebu vody a zemědělské půdy, emise skleníkových plynů a v neposlední řadě naráží i na otázky etického a morálního charakteru. Proč by mohl být odpovědí právě hmyz a jak hmyzí produkty zapadají do konceptu cirkulární ekonomiky?

mravenci v kredenci.jpeg

Hmyz jako potravina budoucnosti

Chceme-li dosáhnout klimatické neutrality, je třeba snížit konzumaci živočišných výrobků nebo je alespoň částečně nahradit produkty, jejichž výroba bude v dlouhodobém horizontu udržitelnější. Do popředí zájmu veřejnosti se tak v posledních letech dostávají bílkoviny rostlinného původu nebo třeba maso uměle pěstované v laboratoři. Poněkud opomíjenou možností je ale i chov hmyzu.

Přestože v našich zeměpisných šířkách jde o potravu mírně řečeno netradiční, v jiných kulturách je hmyz součástí lidského jídelníčku zcela běžně.

Mezi nejčastěji konzumovanými druhy najdeme cvrčky, larvy různých brouků (například potemníků), ale třeba i mravence. V řadě z vás možná myšlenka na pojídání těchto „breberek“ vyvolává pocit zhnusení. Z evolučního hlediska ale není hmyz nic jiného než korýš přizpůsobený suchozemskému prostředí a s konzumací korýšů už má zkušenosti většina z nás.

Vzhledem k negativnímu vnímání hmyzu v naší společnosti se zatím osvědčilo využití hmyzu v esteticky neutrální podobě – například jako tzv. cvrččí mouka (čili mouka s přídavkem rozemletých sušených cvrčků). V této podobě má hmyz u řadového konzumenta určitě větší naději na úspěch než dejme tomu smažení švábi.

Proč jíst právě hmyz

cvrček.jpeg

Jaké jsou tedy hlavní výhody chovu hmyzu oproti chovu skotu, prasat či drůbeže? Především je zde k produkci stejného množství výsledné potraviny potřeba výrazně menší množství krmiva. Významně nižší je také spotřeba vody a produkce skleníkových plynů. I z prostorového hlediska je chov hmyzu ekologičtější alternativou. Většinou totiž probíhá v plastových ubikacích, kde lze snadno udržet ideální teplotu a vlhkost, a které je možné na sebe vrstvit. Výskyt mnoha jedinců na malém prostoru je navíc pro hmyz přirozený, a proto tento typ chovu nepředstavuje problém ani z etického hlediska.

Nutriční hodnoty samozřejmě závisejí na konkrétním druhu a životním stádiu konzumovaného hmyzu, obecně jsou však hmyzí produkty výživově srovnatelné nebo dokonce lepší než běžné maso či ryby.

Cvrčci jsou kupříkladu velmi dobrým zdrojem bílkovin, minerálů a vlákniny.

Z pohledu hygieny se zatím hmyz jeví jako bezpečnější než běžně chovaná zvířata. Mezi obratlovci (tedy například mezi člověkem a drůbeží či skotem) může poměrně snadno docházet k přenosu různých typů virů. Oproti tomu viry přizpůsobené bezobratlým živočichům jsou těm našim značně nepodobné a riziko infekce je tak velice nízké. Navíc je třeba zmínit, že stejně jako jiné živočišné produkty musí i ty hmyzí procházet přísnou kontrolou kvality. 

Hmyz a cirkulární ekonomika

Kromě potřeby dostatečné produkce je problémem dnešní doby i plýtvání potravinami (a tím i energií, jež byla třeba k jejich výrobě a transportu). V popelnicích jich končí až 30 % a u potravin podléhajících rychlé zkáze jako je ovoce a zelenina může jít až o 50 %.

A právě zde má chov hmyzu další potenciální využití. Řadu druhů včetně cvrčků lze totiž krmit různými organickými zbytky, třeba právě ovocem a zeleninou, jejichž kvalita již nedovoluje přímou konzumaci lidským spotřebitelem.

Odpad vzniklý při chovu hmyzu (tzv. frass, tvořený exkrementy a zbytky tělesných schránek) se navíc dá opětovně použít jako hnojivo pro rostliny. Kromě toho může hmyz sloužit i jako nutričně bohaté krmivo pro hospodářská zvířata (zejména drůbež a ryby). Vzniká tak velice efektivní cyklus, jehož výsledkem je produkce potravin levnější a ekologičtější cestou.

Hmyz a cirkulární ekonomika

Shrneme-li všechny uvedené výhody, je nasnadě, že produkty hmyzích farem mají velký potenciál z hlediska cirkulární ekonomiky a jsou atraktivní příležitostí pro nový typ podnikání.

Podporu z Evropských fondů získala v loňském roce například firma SENS Foods CZ zaměřující se na produkty s obsahem cvrččího proteinu a v rámci programu Horizon 2020 podpořila Evropská unie také nizozemský projekt SUSINCHAIN (SUStainable INsect CHAIN).

Je pravděpodobné, že potraviny s obsahem hmyzího proteinu se v budoucnu stanou standardní součástí našich jídelníčků. A možná i spojení „mravenci v kredenci“ získá zcela nový význam.

Poradit se o svém cirkulárním projektu můžete zde:

PORADIT SE

Magda

"Jsem fanouškem pokroku, ale jako přírodovědci mi zároveň záleží i na životním prostředí. Věřím, že klíčem k udržitelnosti rozvoje může být právě podpora projektů stojících na myšlenkách cirkularity."

Téma článku

Článek

Máte také cirkulární nápad?

logo MIDACONSULTING

pomáhá ambiciózním cirkulárním projektům získat dotační podporu.

Získejte ji také

Sdílejte tento článek

na Facebook na Twitteru na LinkedIn

Cirkulární nápady

Ať vám neutečou novinky ze světa cirkulárních dotací

Nechte nám svůj e-mail a my se vám ozveme, až bude vycházet nový článek.

zpracováním vašich osobních údajů.

Mohlo by vás také zajímat