Zelenina vypěstovaná bez hlíny a při umělém světle? Chápeme, pokud se vám při této představě hned nesbíhají v puse sliny. Přesně to je ale podstata hydroponie, která je dnes považována za nejefektivnější způsob pěstování rostlin a jejímž výsledkem jsou, věřte nevěřte, potraviny stejně nebo i více chutné a výživné jako ty vypěstované tradičním způsobem. 

Pokud se vás někdo zeptá, co potřebujete k vypěstování salátu, asi se vám vybaví několik základních věcí – semena, voda, vzduch, sluneční svit a půda. Co se ale stane, když z této rovnice zeminu odstraníme?

Pěstování rostlin bez půdy pomocí živného roztoku je známé pod pojmem hydroponie. S rostoucí lidskou populací a rostoucími nároky na kvalitní výživu roste i potřeba hledat chytrá řešení pro pěstování zemědělských plodin. Přestože jsou principy hydroponického pěstování lidstvu známé už tisíce let, v poslední době zažívá tento přístup nový boom.

Jak vypadá hydroponická zahrádka?

Jak už bylo řečeno, hlínu byste v hydroponické pěstírně hledali marně. Místo ní se používá celá řada různých substrátů. Jedním z nejčastějších je keramzit – pálený jíl, který dokáže zadržet spoustu vody, a tak udržovat potřebnou vlhkost. Často používaná je například i kokosová drť, minerální plsť, perlit či pemza. Důležité je, že na rozdíl od půdy substrát nijak nemění vlastnosti živného roztoku. Jeho úkolem je pouze udržet požadovanou vlhkost a zajistit dostatečný přísun kyslíku ke kořenům rostlin.

V automatizovaných hydroponických pěstírnách voda neustále cirkuluje, je filtrována, doplňují se živiny, upravuje se pH a teplota. Tím se omezuje spotřeba vody. Slunce je zde nahrazeno umělým světlem, většinou v podobě širokospektrálních LED diod, což zajištuje zdravý vývoj rostlin. Vlhkost a teplota je neustále pod kontrolou, aby bylo dosaženo optimálních růstových podmínek.

Díky tomuto přístupu je také možné pěstovat rostliny v několika patrech nad sebou. K dispozici tak máme mnohonásobně větší pěstební plochu.

Rostoucí oblibu vertikálního farmaření dokazuje existence celé řady projektů – z tuzemských je to třeba pražský start-up HerbaFabrica nebo břeclavská farma Feel Greens.

Proč pěstovat právě hydroponicky?

Tradiční zemědělství je úzce vázané na podnebí, v závislost na druhu rostliny je důležité množství slunečního svitu, srážek, vlastnosti půdy a nadmořská výška. Hydroponickou farmu lze oproti tomu provozovat v podstatě kdekoli – v podzemí, na lodi uprostřed oceánu a třeba i ve vesmíru.

Díky pečlivě kontrolovanému a neustálému přísunu živin rostliny rostou rychleji a větší jsou i celkové výnosy. Další výhodou je možnost produkce po celý rok a v konstantní kvalitě.

Bez přítomnosti půdy se významně snižuje výskyt různých škůdců, plevelů či plísňových chorob a tím do značné míry odpadá i nutnost chemických postřiků (což je dobrá zpráva například pro alergiky).

Lokální produkce = čerstvost a udržitelnost

Tento způsob farmaření je navíc značně flexibilní – snadno můžete měnit pěstované odrůdy a přizpůsobovat se poptávce. Mobilní hydroponické farmy lze stavět přímo v místě spotřeby, například pro potřeby restaurací. Odpadá tak nutnost dovozu a balení a surovina se dostane do kuchyně nesrovnatelně dříve.

Hydroponický způsob pěstování je mnohem čistší a umožňuje tak například prodej salátu i s kořeny, což výrazně prodlužuje dobu, po kterou produkt zůstane čerstvý. Dostáváme se tak i k důležitému bodu, kterým je omezení plýtvání potravinami. Není totiž výjimkou, že plodina, která nejprve urazí stovky kilometrů, aby se dostala do našeho supermarketu, nakonec končí bez užitku v popelnici, v lepším případě na kompostu.

Čím čerstvější potravinu zakoupíme, tím více času máme na její zpracování, a tím jednodušší je omezit nesmyslné plýtvání potravinami.

Nevýhodou je samozřejmě vyšší počáteční investice, ta je ale kompenzována násobně vyšší a stabilnější produkcí. Neobejdeme se také bez spotřeby elektrické energie, kterou je však možné čerpat z udržitelných zdrojů.

Od papriček k tymiánu

Ne každá plodina je bohužel vhodná k hydroponickému pěstování, škála možností se ale stále rozšiřuje. V současné době patří k nejoblíbenějším listová zelenina, rajčata, chilli papričky či různé bylinky a koření. V poslední době se také těší vzrůstající oblibě takzvané „microgreens“, čili mladé výhonky (v podstatě trochu vzrostlejší klíčky) celé řady rostlin – třeba ředkvičky, hrášku, rukoly, slunečnice či špenátu. Ty mají nejen vysoký obsah živin a vitamínů, ale poskytují i netradiční gurmánský zážitek. Vyzkoušet je můžete například od 2050farm s.r.o.

Zní to lákavě? Pokud se pustíte do hydroponického farmaření, jedno je jisté – nečekají vás ruce zašpiněné od hlíny.

Poradit se o svém cirkulárním projektu můžete zde:

PORADIT SE