Cíl naší společné mise je jasný – cirkulární ekonomika. Řešením mohou být inovace rozličného druhu, ať už nové technologie, procesy či další průlomová řešení. Ale nezapomínáme stále na něco důležitého?

Můžeme mít skvělý nápad, získat potřebné zdroje, využít aktuální příležitosti, ale cirkulární řešení přesto v praxi selže – lidé ho zkrátka nebudou využívat, nebo ho použijí zcela jinak, než bylo původně zamýšleno. Ale proč tomu tak je?

Firmy a výzkumné organizace často přicházejí s úžasnými myšlenkami, o kterých jsou přesvědčeny, že přináší spásná řešení. A mnohdy tomu tak skutečně je – ale jen na papíře. Nepoloží si totiž tyto zásadní otázky, na kterých navrhované řešení stojí i padá:

• Chtějí cílové skupiny zrovna takové řešení a budou ho skutečně využívat?
• Je pro společnost užitečné? Potřebuje ho?
• Bude se řešení lidem líbit?
• Je eticky a morálně správné?

Zodpovězení těchto aspektů je ale možné pouze efektivním zapojením společenských věd, humanitních věd či umění do projektů výzkumu, vývoje a inovací, a to již od jejich samotného počátku. Nesmíme se tak bát vyšplhat na ramena obrů, kterými jsou právě tyto vědy, a rozhlédnout se do dáli. Pro nalézání nových přínosných řešení, která budou lidmi akceptována a využívána odpovědným a udržitelným způsobem, se to ukazuje jako zcela zásadní krok. A k tomu potřebujeme samozřejmě podrobné relevantní poznatky…

Ty, děde Vševěde, dědečku náš, ty všechno víš, ty všechno znáš

Zároveň je důležité si uvědomit, že uplatnění společenských věd v průmyslu je zásadní všude tam, kde technologie přichází do interakce s člověkem – ve všech systémech i inovacích. Pomáhají nalézt rovnováhu mezi potřebami výrobce, zákazníka a společnosti jako celku. Zajišťují, aby nové technologie byly skutečným přínosem pro společnost. Jsou takovým naším dědem Vševědem, který umí zodpovědět zásadní otázky v mnoha konkrétních oblastech.

Společenské vědy nám mohou prozradit mnohé o chování spotřebitelů i firem, ale hlavně zjistit, jak je vhodně motivovat k využívání a vytváření udržitelných řešení.

Hrají zásadní roli při identifikaci konkrétních překážek, které znesnadňují realizaci cirkulárních opatření – jen tak lze nastavit vhodné podpůrné nástroje. Umožňují podpořit vytváření shody ohledně cirkulární ekonomiky v rámci komunity, což je zcela zásadní pro dlouhodobá řešení.
Když už se nám cirkulární řešení povede zavést do praxe, jsou společenské vědy schopny přinést důležitou zpětnou vazbu. Má řešení správné dopady? Je využíváno tak, jak jsme zamýšleli? Nevytváří negativní externality?

A jak je to s financováním?

Samozřejmě není snadné takové výzkumné a vývojové projekty se zapojením společenských a humanitních věd (či umění) realizovat. Vyžadují čas, zdroje, ale především zkušené odborníky v dané oblasti – a to mnohdy hned z několika subjektů pro jeden konkrétní projekt. Naštěstí i tyto typy projektů lze podpořit z dotačních zdrojů. 

V této souvislosti si pozornost zaslouží nový program Sigma – hrdý následník programu éta, který ve společenskovědní oblasti odvedl již kus práce. Stejně jako jeho předchůdce se zaměřuje na posílení společenských a humanitních věd a umění v aktivitách výzkumu, vývoje a inovací a pomůže pokrýt mzdové náklady, subdodávky, materiál, odpisy, cestovní náklady, ale i režijní náklady spojené s řešením projektu.

Chystaná první soutěž, která však bude pouze jednou z mnoha dalších, je tematicky zaměřena. Věnuje pozornost několika konkrétním palčivým problémům týkajících se odolnosti a udržitelnosti společnosti, ale také vzdělávání: 

• Podporuje realizaci projektů výzkumu a vývoje v oblasti cirkulární ekonomiky v celospolečenských souvislostech – ta totiž přináší řadu nových výzev nejen pro odolnost českého hospodářství, ale znamená také změnu vzorců chování lidí i organizací.
• Zásadní je téma komunikačních a osvětových nástrojů týkajících se environmentální stopy. Tato problematika má být zkoumána z hlediska rozvoje společnosti, spotřebního chování občanů, ekonomiky i společenského dialogu (občan – veřejný sektor – firmy).
• Důležitý je výzkum a vývoj zaměřený na informovanost a vzdělávání spotřebitelů při nakládání s potravinami a energiemi, připravenost společnosti na změny v životním stylu – ekologická a ekonomická udržitelnost domácností, veřejné zdraví včetně preventivního chování.
• Není opomenuta ani adaptace na změnu klimatu ve společenských souvislostech
  - předmětem výzkumu budou změny ve společnosti a v jednotlivých cílových skupinách v souvislosti s adaptací na změnu klimatu a nástroje ke snižování negativních dopadů klimatické změny na společnost.
• Tématem je i progresivní design, zejména se zaměřením na progresivní design produktů a využití přístupů design thinking pro inovativní modelování služeb a procesů (včetně cirkularity a energetické efektivnosti)
• Zkoumaným faktorem je i informační a datová gramotnost (včetně kritického myšlení), jelikož úspěšná aplikace nových technologií ve společnosti vyžaduje akceptaci těchto technologií občany a jejich využívání způsobem, který je pro člověka i společnost prospěšný.
• Základním kamenem pro všechny oblasti je vzdělávání, a to v ohledu připravenosti vzdělávacího systému na globální trendy a velké společenské výzvy (včetně proměny forem a obsahu vzdělávání). 

Je tak načase začít brát společenské vědy jako rovnocenného a neopomenutelného partnera technologických oblastí. Budete příjemně překvapeni, co multidisciplinární propojení přinese i v oblasti cirkulárních řešení!

 Máte také cirkulární nápad? Povězte nám o něm.

PORADIT SE