I. část

Ano, od roku 2019 o Green Dealu pravidelně slýcháváme či čteme v médiích, byť zřejmě nemá takovou pozornost, jakou by si zasloužil. Co že to vlastně ten Green Deal je?

Skeptické postoje zjednodušují tento plán na „zelený diktát z Bruselu“, jenomže to je to poslední, co Zelená dohoda znamená. Pro chápání celkového kontextu musíme vědět, jak vlastně Zelená dohoda pro Evropu vznikla. Podnět pro tak komplexní, ambiciózní a dlouhodobý plán totiž přišel zespoda.

Vedle stávající koronavirové krize čelíme krizi klimatické a jsme svědky zhoršování stavu životního prostředí. Přicházíme o „přírodní kapitál“, jehož cenu si mnohdy neuvědomujeme. Změnit stávající směr je úkolem této generace a Green Deal je odpovědí na výzvy zhoršujícího se životního prostředí a klimatu.

Mnohé firmy již nyní činí kroky, aby se chovaly šetrně, udržitelně. Bez komplexního legislativního rámce jsou však často znevýhodněny před těmi, které zodpovědné nejsou. Green Deal je tak reakcí na tlak businessu nastavit jasný a dlouhodobý řád, určit společnou cestu a směr a sjednotit legislativu v oblasti udržitelnosti. A to tak, aby platil pro všechny.

Green Deal je nová strategie růstu pro Evropu. Musíme ho tedy vnímat jako příležitost. A v kontextu průmyslu obzvlášť.

Co Zelená dohoda říká?

Green Deal byl představen Evropskou komisí koncem roku 2019 a obsahuje seznam konkrétních plánů, které mají cíl společně dosáhnout klimatické neutrality Evropy v roce 2050. Transformace evropského hospodářství by měla vést k moderní, konkurenceschopné ekonomice, která efektivně využívá své zdroje, neprodukuje čisté emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. K tomu je ale potřeba restrukturalizace celé evropské ekonomiky, přičemž tato transformace musí být spravedlivá, protože pro některé oblasti či skupiny bude bezpochyby bolestivá. Plán lze shrnout do několika bodů:

Klimatická neutralita

Stát se do roku 2050 klimaticky neutrálním kontinentem neznamená, že emise CO₂ nebudeme produkovat vůbec, ale pouze v takové míře, v jaké je dokážou pohltit jak přírodní ekosystémy, tak i nové technologie.

Čistá, dostupná a bezpečná energie

Bez dekarbonizace energetického systému není dosažení klimatických cílů reálné. Na výrobu a využívání energie připadá v EU napříč hospodářskými sektory více než 75 % emisí skleníkových plynů. Je tedy nutné upřednostňovat energetickou účinnost, zaměřit se na obnovitelné zdroje a dekarbonizaci odvětví.

Cirkulární ekonomika

Akční plán pro oběhové hospodářství konkretizuje inciativy, které mají napomoci plnit cíle Zelené dohody. Důraz je kladen především na udržitelnou výrobkovou politiku a principy oběhovosti ve výrobě. Výrobky by měly být navrhovány tak, aby měly delší životnost, daly se opravit, recyklovat, modernizovat a opětovně využívat. Tedy konec proklínaným „kazítkům“! Prostor se otevírá novým obchodním modelům, které nabízí produkt jako službu. V textilním průmyslu budou podporovány business modely, které podpoří třídění, opětovné použití a recyklaci textilních výrobků. Fast fashion je tedy cesta, která není dlouhodobě udržitelná a firmy by se měly novému trendu přizpůsobit. Regulován bude i tzv. greenwashing, kdy se firmy snaží svézt na spotřebitelských trendech chování a své výrobky deklarují jako „sustainable“, byť je realita mnohdy jiná. Akční plán se také zabývá problematikou plastů, potravin a obalů, předcházení vzniku odpadů a snižování jejich množství, zvyšování recyklovaného obsahu a minimalizaci vývozu odpadů mimo EU.

Udržitelné stavebnictví

neboli stavět a renovovat za účinného využívání energie a zdrojů. Na stavební průmysl spadá spotřeba značného množství energetických a nerostných zdrojů (písek, štěrk či cement) a 40 % spotřebované energie. Proto dohoda apeluje na spuštění „renovační vlny“ veřejných i soukromých budov. I cirkularita má ve stavebnictví své místo, tomuto tématu se věnuje i další z našich článků zde.

Mezi další oblasti pak patří urychlení přechodu k udržitelné a inteligentní mobilitě, ekologizace zemědělství (strategie „z farmy rovnou na stůl“), ochrana a obnova ekosystémů a biodiverzity a nulové znečištění (životní prostředí bez toxických látek, nulové znečistění vod půdy a ovzduší).

Jak toho všeho dosáhnout? Výzkum, vývoj a inovace je klíč!

Je jasné, že Zelená dohoda bude vyžadovat nemalé úsilí nás všech. Nové technologie mohou strukturální změny v průmyslu akcelerovat, proto je v dohodě kladen důraz na nutnou mobilizaci výzkumu, vývoje a inovací. K tomu by měl napomoci například EU program Horizont Evropa, jehož rozpočet bude posílen o 94 miliard EUR. Klíčovou roli tu hraje také digitální transformace a schopnost EU předvídat a zvládat ekologické katastrofy. Pomoc tomu má i přesný digitální model země.

Evropa do toho jde, ale co zbytek světa?

Nestanou se evropské firmy nekonkurenceschopné? Green Deal se zabývá i touto otázkou. EU bude stát v čele koordinace mezinárodního úsilí, aby vznikl konzistentní finanční plán, který bude podporovat udržitelná řešení. Musí využít svého vlivu, znalostí a finančních prostředků, aby přinutila své sousedy a partnery, aby se k dohodě připojili, budovat aliance, a tam kde nejsou země ochotné jednat, musí Evropa svůj průmysl chránit, aby si zajistila konkurenceschopnost.

Dohoda například počítá se zavedením kompenzačních opatření, aby nebyl evropský průmysl znevýhodněn před produkty ze zemí s nižší mírou ambicí ve snižování emisí. Ta by měla zajistit, aby ceny dovezených produktů odrážely „cenu uhlíku“.